|
| |
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
JOHANN WOLFGANG VON GOETHES UND RUDOLF STEINERS FARBENLEHRE IM VERGLEICH
TRAUBOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním nauky o barvách Johanna Wolfganga von Goetha a Rudolfa Steinera, které vznikly jako reakce na jednu z předchozích teorií barev, která byla zveřejněna přibližně sto let před jejich vlastních verzí. V práci jsou tyto nauky o barvách představeny a na několika vybraných kategorich provedeno srovnání obou nauk. Dále jsou definovány okolnosti vzniku a vývoj obou nauk, jejich použití, mezioborovost a význam jejich zobrazení ve formě barevného kruhu. Na základě toho jsou popsány podobnosti a rozdílnosti obou nauk a jejich možný vliv na další básnická, filozofická nebo pedagogická díla obou autorů.
|
|
|
Goethe v psychoanalytické literatuře
Křížová, Ivana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Teoretická práce, jejímž cílem je nalézt a porovnat různá pojetí a výklady života Johanna Wolfganga von Goetheho. Zájem práce je soustředěn na výklad vztahu Goetha s jeho sestrou. Výklad vztahu Goetha a jeho sestry vychází ze dvou přístupů, a to přístupu psychoanalytického a historického. Psychoanalytický přístup reprezentuje Sigmund Freud a Kurt Eissler, kteří nabízejí interpretace některých aspektů vztahu Goetha s jeho sestrou. Historický přístup reprezentuje Richard Friedenthal a Astrid Seeleová. Ti předkládají biografické souvislosti básníkova života a poukazují i na jeho vztah se sestrou. Na základě těchto pramenů dochází k analýze dat především v rámci psychoanalytické teorie. K vysvětlení Goethova vztahu se sestrou se uvažuje o incestní podobě jejich sourozeneckého vztahu nebo o oidipském komplexu.
|
|
|
Goethe's Science of Living Nature
de Vries, Wiert-Sebastiaan Bavo ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Goethova věda o živé přírodě - Implicitní filosofická východiska v přírodovědeckých studiích J. W. Goetha Tato studie vysvětluje a zpracovává základní filosofické koncepce v Goethových vědeckých biologických studiích. Aby mohly být vysvětleny implicitní filosofické pojmy Goethova biologického zkoumání, je nutné nejprve představit jeho myšlenky v oblasti botaniky a zoologie. Probírány jsou významné pojmy jako Urpflanze (idea rostliny) a Urtier (idea živočicha) a koncepce růstového procesu jednoročních rostlin, jak se objevují v Goethově Metamorfóze rostlin. Dále je zohledněna Goethova přírodovědecká metoda. Kvůli pochopení Goethova místa v tradici západní filosofie a přírodních věd jsou popsány základní okamžiky v jejich dějinách a vývoji. Tyto momenty v dějinách směřují k jinému pohledu na přírodu, než je jeho vlastní. Goethova vědecká zkoumání mohou být pochopena jako odpověď na dvě otázky literární postavy Fausta (požadavek poznání podstaty přírody a kvalitativní metody zkoumání). Goethův způsob myšlení o přírodě je rovněž těsně spojen s klasickými řeckými filosofy. V Goethově pohledu na přírodu tak může vidět syntézu hlavních myšlenek Platóna a Aristotela. Na konci studie jsou ukázány základy nové epistemologie opírající se o Goethovy implicitní koncepce přírody a vědy.
|
host ::
RSS.